Autor

Na Pražské konzervatoři vystudoval kromě hry na hoboj a dirigování také skladbu u Jaroslava Křičky (1928–30). Na Filosofické fakultě Karlovy Univerzity se habilitoval doktorskou disertační prací Orchestrace Smetanova mládí  a získal titul PhDr. 

Vlastní kompozici se Václav Smetáček věnoval jen okrajově. Významnější je – kromě Dechového kvintetu, jímž v roce 1930 studia kompozice ukončil – suita Ze života hmyzu pro dechové kvinteto a orchestrální pochod Vivat Olympia z roku 1937. Za zmínku stojí instrumentace Obrázků z výstavy  Modesta Petroviče Musorgského, kterou Smetáček pohotově provedl za druhé světové války (1940), kdy Ravelova úprava nebyla k dispozici, jen proto, aby skladbu mohl jedenkrát provést s orchestrem FOK. Upravil rovněž některá díla pro Pražské dechové kvinteto (Toccata a fuga a moll  a některé další fugy Johanna Sebastiana Bacha).

Vydal několik instruktivních publikací: Šest mistrovských etud  pro hoboj, Stupnicové etudy  pro hoboj (obojí 1954) a společně s Adolfem Kubátem Škola pro hoboj (1956).

Pro soubor svých synů Traditional Jazz Studios zkomponoval skladby s jazzovým nádechem (Malý valčík, Rag Time Echo) a další upravil (Cotton Tail Rag, Rum Tum Tiddle Dance).

Publikoval řadu statí a studií muzikologické povahy (mimo jiné O vzniku Pražského dechového kvinteta, in: Sborník konzervatoře, 1963–65; Dvořákovská diskotéka, in: Dvořákův jubilejní rok 1941, redaktor Václav Mikota; Česká opera za Bedřicha Smetany,  in: Československá vlastivěda VIII., s. 700–703; Slovo o hoboji, in: Rytmus X., 1945–46, č. 2, s. 7–9; Symfonický orchestr FOK, tamtéž, s. 15 a další).  

Zdroj: Český hudební slovník osob a institucí, heslo: Václav Smetáček, autor: PhDr. Petar Zapletal